Ne nadarmo je Petra tak opěvovaná. Je to jeden ze světových divů světa. Mě tahle památka zklamala, ale i velmi překvapila. Areál je ohromný. Pešky tam nachodíte třeba 10 km, když nebudete zacházet do různých vedlejších uliček. Arabové mu říkají Mojžíšovo údolí. Petra se nachází na jihu Jordánska. My jsme tam jeli půjčených autem z Aqaby, která leží na tom nejjižnějším cípu země u hranic ze Saudskou Arábií.
Půjčeným autem se po Jordánsku jezdí úplně v pohodě a akorát musíte být trošku více ostražití, protože místní řidiči si dokáží ve špičce udělat ze dvou pruhů třeba pruhy čtyři, ale jinak se zde jezdí poměrně hodně. Nejhorší na ježdění je Ammán ,kde jsou časté kolony. Do Petry je to cca 2-3 hodiny cesty z jihu. Jede se většinu cesty po dálnici, která je hodně rozbitá, ale není to tak strašné.
Většina turistů sem jezdí s organizovanými zájezdy z různých hotelových areálu, ale věřte mi, že to není ten pravý zážitek. V Petře se připravte na to, že na vás každý bude mluvit rusky. Mě to lezlo poněkud na nervy, ale na druhou stranu se nedivím, protože ta řeč je hodně podobná té naší. My jsme každému vysvětlovali, jaký v tom je rozdíl. Nikdo tu nezná Česko jako takové, ale jenom původní Česko-Slovensko.
Vstupné do Petry je hodně drahé a vyplatí si pořídit Jordan pass. Obyčejná jednodenní vstupenka stojí v přepočtu 1700 Kč, na dva dny je to jen o 60 korun dražší a na tři dny to vychází o 150 Kč více.
Jordan pass stojí přesně 2400 Kč a obsahuje automaticky víza do země, vstup na jeden celý den do Petry a většinu památek, kde pak máte free vstup. Tenhle způsob se určitě několikanásobně vyplatí. Jordánsko tohle dělá proto, aby si přilákali do země turisty. Chtějí aby se v Jordánsku zdrželi na delší dobu a zarezervovali si zde hotely a projeli si jordánské památky. Dříve jezdili poměrně dost turisté z Izraele. Tam je nahnali do autobusů, vyložili je v Petře a zase je večer odvezli domů přes hranice a Jordánsko z toho skoro nic nemělo. Dříve i vstupné do Petry bylo o hodně levnější. Aktuální král zavedl tyto poplatky a já si osobně myslím, že to byl hodně dobrý krok pro jejich turistický ruch.
Do Petry se vyplatí vzít si pohodlné boty, hodně vody a klobouk proti Slunci. Počítejte s tím, že všude je písek, který vleze skoro kamkoliv. Po celou dobu byl pro mě nepostradatelný kamarádem krém na tělo. Písek strašně moc vysušuje. Skoro až tak hodně, že jsem měla od písku rozedřené paty a rozpraskané ruce.
Petru můžete projet na oslíku nebo na velbloudovi. Já tuto možnost absolutně nedoporučuji, zvlášť zda jste zdravý a můžete chodit pěšky. Zvířata jsou tu zde hodně využívaná a jsou hodně pohublý a když jsem viděla, jak je jejich majitelé mlátí bičem, aby jezdili co nejrychleji a pokud možno celý den, tak mi z toho bylo špatně. Proto také jsou hned u vchodu velké poutače pro turisty, aby místní v tomto businessu nepodporovali. Jsou zde i malé děti po celém areálu, kteří prodávají pohlednice za 30 Kč. Jordánsko nedoporučuji si je od nich kupovat, protože tyto malé děti kvůli této práce nechodí vůbec do školy a jejich rodiče je v tom ještě podporují.
Na Petru si ponechejte ideálně celý den, ale pokud nemáte tolik času, tak vám budou stačit i 4 hodiny. My jsme měli tyto 4 hodiny a stihli jsme si Petru projít úplně v klidu. Nechtěli jsme totiž jet domů úplně po tmě.
První část Petry spočívá v dlouhé cestě, která vede do skalního města. Jsou tu obrovské soutěsky v kterých je udělaná cesty z dlažebních kostech. Jmenuje se Sík. Tímto dlouhým labyrintem dojdete přímo k hlavní atrakci Petry. Jezdí zde hodně velbloudů s přívěsy. Jedná se o pokladnici vytesanou do skály, která sloužila jako hrobka nabatejského krále. stavba má 43 metrů a působila na nás opravdu velkolepě. Je uzavřena v kamenné soutěsce, která ji dodává ještě větší vznešenosti .Víceméně všechny domy a památky jsou vytesané do červených skal. Turisti a my jsme si tu pořídili několik selfie. Zde se točili filmy jako Indiana Jones nebo Tranformers. Zde se i údajně zastavil Mojžíš při svém putování....napojil tu své velbloudy a jeho holí udeřil do místních skal ze kterých začal tryskat pramínek vody. Po stavbách můžete zahlédnout malé kanálky, kterými údajně proudila voda.
Po okolí se povalují beduínci. Jsou to pouštní obyvatelé, kteří žijí napospas písku a kamení a vůbec jim to nevadí.
Jestli někdy do Jordánska nebo do Izraele budete cestovat, tak sem stoprocentně zajeďte. Stojí to za to. Co je lepšího, než vidět jeden ze světových divů světa?
Půjčeným autem se po Jordánsku jezdí úplně v pohodě a akorát musíte být trošku více ostražití, protože místní řidiči si dokáží ve špičce udělat ze dvou pruhů třeba pruhy čtyři, ale jinak se zde jezdí poměrně hodně. Nejhorší na ježdění je Ammán ,kde jsou časté kolony. Do Petry je to cca 2-3 hodiny cesty z jihu. Jede se většinu cesty po dálnici, která je hodně rozbitá, ale není to tak strašné.
Většina turistů sem jezdí s organizovanými zájezdy z různých hotelových areálu, ale věřte mi, že to není ten pravý zážitek. V Petře se připravte na to, že na vás každý bude mluvit rusky. Mě to lezlo poněkud na nervy, ale na druhou stranu se nedivím, protože ta řeč je hodně podobná té naší. My jsme každému vysvětlovali, jaký v tom je rozdíl. Nikdo tu nezná Česko jako takové, ale jenom původní Česko-Slovensko.
Vstupné do Petry je hodně drahé a vyplatí si pořídit Jordan pass. Obyčejná jednodenní vstupenka stojí v přepočtu 1700 Kč, na dva dny je to jen o 60 korun dražší a na tři dny to vychází o 150 Kč více.
Jordan pass stojí přesně 2400 Kč a obsahuje automaticky víza do země, vstup na jeden celý den do Petry a většinu památek, kde pak máte free vstup. Tenhle způsob se určitě několikanásobně vyplatí. Jordánsko tohle dělá proto, aby si přilákali do země turisty. Chtějí aby se v Jordánsku zdrželi na delší dobu a zarezervovali si zde hotely a projeli si jordánské památky. Dříve jezdili poměrně dost turisté z Izraele. Tam je nahnali do autobusů, vyložili je v Petře a zase je večer odvezli domů přes hranice a Jordánsko z toho skoro nic nemělo. Dříve i vstupné do Petry bylo o hodně levnější. Aktuální král zavedl tyto poplatky a já si osobně myslím, že to byl hodně dobrý krok pro jejich turistický ruch.
Do Petry se vyplatí vzít si pohodlné boty, hodně vody a klobouk proti Slunci. Počítejte s tím, že všude je písek, který vleze skoro kamkoliv. Po celou dobu byl pro mě nepostradatelný kamarádem krém na tělo. Písek strašně moc vysušuje. Skoro až tak hodně, že jsem měla od písku rozedřené paty a rozpraskané ruce.
Petru můžete projet na oslíku nebo na velbloudovi. Já tuto možnost absolutně nedoporučuji, zvlášť zda jste zdravý a můžete chodit pěšky. Zvířata jsou tu zde hodně využívaná a jsou hodně pohublý a když jsem viděla, jak je jejich majitelé mlátí bičem, aby jezdili co nejrychleji a pokud možno celý den, tak mi z toho bylo špatně. Proto také jsou hned u vchodu velké poutače pro turisty, aby místní v tomto businessu nepodporovali. Jsou zde i malé děti po celém areálu, kteří prodávají pohlednice za 30 Kč. Jordánsko nedoporučuji si je od nich kupovat, protože tyto malé děti kvůli této práce nechodí vůbec do školy a jejich rodiče je v tom ještě podporují.
Na Petru si ponechejte ideálně celý den, ale pokud nemáte tolik času, tak vám budou stačit i 4 hodiny. My jsme měli tyto 4 hodiny a stihli jsme si Petru projít úplně v klidu. Nechtěli jsme totiž jet domů úplně po tmě.
První část Petry spočívá v dlouhé cestě, která vede do skalního města. Jsou tu obrovské soutěsky v kterých je udělaná cesty z dlažebních kostech. Jmenuje se Sík. Tímto dlouhým labyrintem dojdete přímo k hlavní atrakci Petry. Jezdí zde hodně velbloudů s přívěsy. Jedná se o pokladnici vytesanou do skály, která sloužila jako hrobka nabatejského krále. stavba má 43 metrů a působila na nás opravdu velkolepě. Je uzavřena v kamenné soutěsce, která ji dodává ještě větší vznešenosti .Víceméně všechny domy a památky jsou vytesané do červených skal. Turisti a my jsme si tu pořídili několik selfie. Zde se točili filmy jako Indiana Jones nebo Tranformers. Zde se i údajně zastavil Mojžíš při svém putování....napojil tu své velbloudy a jeho holí udeřil do místních skal ze kterých začal tryskat pramínek vody. Po stavbách můžete zahlédnout malé kanálky, kterými údajně proudila voda.
Po okolí se povalují beduínci. Jsou to pouštní obyvatelé, kteří žijí napospas písku a kamení a vůbec jim to nevadí.
Jestli někdy do Jordánska nebo do Izraele budete cestovat, tak sem stoprocentně zajeďte. Stojí to za to. Co je lepšího, než vidět jeden ze světových divů světa?
